Přeskočit na obsah

Malý rytíř

Poslechnout tuto stránku:

drcené recyklované sklo spojené pryskyřicí

areál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Branišovská – za budovou fakulty v sadu

Na hřbetě koníka sedí malý rytíř, ozbrojen mečem a zvědavostí. Socha parafrázuje jezdecké pomníky bojovníků, zde je však poctou dětství a odvaze. Chlapec se zastavil uprostřed louky a vydal se na lov kobylek. Ve své fantazii překročil hranici mezi lidským světem a světem přírody — osedlal kobylku a vyrazil vstříc dobrodružství. Křehkost dětství je výzvou dnešní době: naslouchání cvrčkům a šustění listů tiše nahrazují technologie. Obrazovka nahrazuje louku, scrollování nahrazuje objev. Kobylka nese dvojí smysl — je to tvor přírody i symbol skoku do neznáma. Každý člověk, každá generace stojí před svou kobylkou. Otázka je, zda si troufneme nasednout — a zda ještě víme, kde ji hledat. Recyklované sklo uzavírá kruh: civilizace vyrobila, rozbila, zahodila — a recyklací přetvořila zpět v život. Příroda není kulisa, je to základ, na kterém stojíme. A rovnováha mezi pokrokem a kořeny není slabostí — je to největší odvaha.

Jak socha vypadá

Malý rytíř je velká, barevná venkovní socha. Zobrazuje malou lidskou postavu se zvednutým mečem, sedící na hřbetě obrovského zeleného hmyzu. Hmyz připomíná kobylku nebo saranče. Celé dílo působí pohádkově a s jemným humorem. Nejde o výjev ohrožení ani boje. Spíše připomíná setkání velmi malého hrdiny s obrovským obyvatelem louky.

Socha se nachází v areálu Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Branišovské ulici, za budovou fakulty v ovocném sadu. Je vytvořena z drceného recyklovaného skla spojeného pryskyřicí. Jak zdůrazňují autoři, dílo parafrázuje jezdecké pomníky válečníků, tentokrát však jako poctu dětství a odvaze.

Socha je větší než člověk. Samotný hmyz měří několik metrů na délku. Společně s podstavcem a postavou na jeho hřbetě dosahuje výšky přibližně dva a půl až tři metry. Celá kompozice stojí na velkém nízkém oválném podstavci.

Podstavec je světle šedý. Má protáhlý tvar a připomíná zploštělý člun nebo široký sokl. Jeho boky jsou nepravidelné a pokrývají je vodorovné vlnité linie. Vypadají jako vrstvy materiálu nanášené postupně na sebe.

Hlavní část sochy tvoří obrovský hmyz. Jeho tělo má světle zelenou barvu, místy přecházející do nažloutlých odstínů. Povrch není hladký. Má jemnou zrnitou strukturu a lehce se leskne. Při pohledu zblízka jsou patrné tisíce drobných světlých částic. Díky nim působí hmyz dojmem, jako by byl vytvořen z množství třpytivých úlomků namísto jednolité hmoty.

Hlava hmyzu se nachází v přední části. Je velká, zaoblená a mírně skloněná dolů. Po stranách hlavy vystupují obrovské vypouklé oči. Mají červenou až vínovou barvu a skládají se z mnoha zaoblených výčnělků. Připomínají hrozny šťavnatého ovoce. Jejich výrazná barevnost silně kontrastuje se zeleným tělem a okamžitě přitahuje pozornost.

Z hlavy vyrůstají dlouhá článkovaná tykadla. Jsou zelená, silná a složená z několika zaoblených částí. Směřují šikmo vzhůru a lehce dozadu. Nepůsobí křehce jako tykadla skutečného hmyzu. Připomínají spíše měkké a záměrně nadsazené antény.

Trup hmyzu je mohutný a protáhlý. Skládá se z oblých segmentů. Po stranách jsou patrné záhyby, členění a vystouplé části připomínající krunýř. Zadní část těla je dlouhá, článkovaná a směrem ke konci se zužuje. Křídla leží podél těla po stranách hřbetu. Jsou protáhlá, lehce trojúhelníková a jejich povrch pokrývají mělké linie připomínající žilkování.

Nohy jsou silné, výrazně pokrčené a vyrůstají po stranách těla. Přední nohy – celkem jsou dobře viditelné čtyři – se nacházejí blízko hlavy. Mají velká zjednodušená chodidla zakončená prstovitými výčnělky. Zadní nohy jsou mnohem větší. Na jejich vnitřní straně jsou patrné pravidelné podélné drážky.

Na hřbetě hmyzu sedí titulní rytíř. Jde o malou nahou postavu chlapce. Nemá zbroj ani přilbu, což je na rytíře poměrně odvážné řešení. Jeho tělo má světle šedobéžovou barvu, která se zřetelně odlišuje od zeleného těla hmyzu.

Chlapec sedí obkročmo na hřbetě kobylky. Jednou rukou se opírá o její tělo. Druhou paži natahuje před sebe a drží v ní krátký rovný meč. Meč je světlý, jednoduchý a vztyčený svisle vzhůru. Ve srovnání s obrovským hmyzem působí křehce, téměř jako hračka.

Jak se k soše dostat

Areál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Branišovská ulice, České Budějovice – za budovou fakulty v sadu. Celá kompozice stojí na velkém nízkém oválném světle šedém podstavci a s podstavcem dosahuje výšky dva a půl až tři metry.

Michal Trpák

Michal Trpák

(* 1982, CZ)

19 ročníků 56 instalací 13 lokalit

keyboard_arrow_up